ANO ustupuje od kritiky nákupu F-35. Závazky se musí plnit, říká Havlíček
Ještě před pár měsíci hnutí ANO kritizovalo nákup amerických stíhaček F-35. Teď, když vítěz voleb skládá vládu a jeho představitelé se chystají usednout do křesel, zní tón úplně jinak. Zpochybňovat rozhodnutí už nikdo nechce – místo toho se mluví o tom, jak do obří zakázky zapojit české firmy. Symbolický obrat potvrdil místopředseda ANO Karel Havlíček na konferenci Prague Security Dialogue, kterou pořádal stranický think-tank Institut pro politiku a společnost. Na situaci upozornila ČTK.
„Je rozhodnuto o F-35, v tuto chvíli neřešme, co se dalo udělat lépe, co se dalo udělat hůře. Já dneska vnímám to, že ten stav je takový, jaký je. To znamená, Česká republika má závazek vůči Spojeným státům a závazky se musí plnit,“ uvedl Havlíček. Zdůraznil, že nyní je klíčové „udělat vše pro co největší zapojení českých firem“. „Protože to samozřejmě není jen o nákupu stíhaček, ale o celé infrastruktuře, která je s tím spojená,“ dodal.
Rozhodnutí o pořízení 24 letounů F-35 schválila vláda Petra Fialy (ODS) v září 2023. Opozice v čele s ANO tehdy krok ostře kritizovala – zejména kvůli ceně, která podle nich přetěžuje rozpočet. Česko má za stroje, výcvik, munici a zajištění životního cyklu zaplatit 106 miliard korun, další desítky miliard spolkne modernizace základny v Čáslavi. Celkově se tak projekt vyšplhá až na 150 miliard korun, což z něj dělá nejdražší armádní nákup v historii země. První letouny mají být hotové v roce 2029 a všechny dorazit do Česka do roku 2035.
Výdaje na obranu porostou
Havlíček zároveň zdůraznil, že Česko musí dostát svým závazkům v rámci NATO. „Musíme jít krok po kroku. První věc, kterou musíme zvládnout, je splnit domácí úkoly, což jsou dvě procenta výdajů v rámci současného stavu,“ uvedl. Dodal, že tyto prostředky musejí být „vynaloženy jednoznačně, nikoli na zálohách“. Nad rámec dvou procent by podle něj mohly výdaje přirozeně růst – například díky investicím do dopravní či energetické infrastruktury.
Mohlo by vás zajímat:
Členské státy NATO se letos v červnu na summitu v Haagu dohodly, že do roku 2035 zvýší výdaje na obranu až na pět procent HDP, z čehož 3,5 procenta má připadnout na tradiční vojenské výdaje. Předseda ANO Andrej Babiš už dříve prohlásil, že takový cíl je nereálný. Končící vláda Spolu a STAN letos v březnu přijala usnesení, podle nějž mají obranné výdaje do roku 2030 růst o 0,2 procenta HDP ročně – tedy až na tři procenta.