Česká ekonomika v roce 2026 zpomalí. Projevit se mají Trumpova cla

Českou ekonomiku čeká v příštím roce citelné oživení. Podle nejnovější prognózy Evropské komise by měl růst reálného HDP v roce 2025 dosáhnout 2,4 %. V roce 2026 následně zpomalí kvůli očekávaným problémům v mezinárodním obchodě. Klíčovým motorem se stane spotřeba domácností, která má po několika těžkých letech opět nabrat dech.

Evropská komise předpokládá, že spotřeba českých domácností poroste v každém z let výhledu více než o tři procenta. Podporovat ji má především růst reálných mezd, které se po období inflace vrací k růstové trajektorii. Současně se podle odhadů bude mírně snižovat míra úspor. Lidé tak začnou častěji sahat do rezerv, které si vytvořili v období vysoké nejistoty a prudkého zdražování.

Poprvé od nástupu pandemie covid-19 by tak spotřeba domácností měla překonat úroveň roku 2019, což je pro tuzemskou ekonomiku významný psychologický i reálný milník. Komise také upozorňuje, že spotřebitelská důvěra se zlepšuje už od jara 2024, což naznačuje, že Češi začínají vnímat ekonomickou situaci optimističtěji – byť nejistota přetrvává.

Americké tarify klackem v soukolí

Zatímco vnitřní poptávka bude ekonomiku táhnout, zahraniční obchod bude podle Komise v letech 2025 a 2026 spíše brzdit. Důvodem jsou jednak vyšší americká cla uvalená prezidentem Donaldem Trumpem, která nepřímo dopadnou na české firmy přes automobilový průmysl v jiných evropských zemích. A jednak zpomalení klíčových obchodních partnerů. Komise upozorňuje, že zhoršený vývoj mezinárodního obchodu může způsobit negativní příspěvek čistého exportu k růstu, což vysvětluje zpomalení roku 2026.

Trh práce zůstává pevný

Na českém trhu práce se zásadní změny nečekají. Nezaměstnanost by měla zůstat jednou z nejnižších v EU. Postupně sice vzroste z 2,7 procenta v roce 2025 na 2,9 procenta v roce 2027, ale půjde spíše o návrat k běžnějším hodnotám než o dramatický nárůst. Struktura ekonomiky se nicméně proměňuje: roste zaměstnanost v sektorových službách a klesá v průmyslu. Nominální mzdy podle výhledu nadále porostou rychleji než inflace, i když jejich dynamika meziročně zeslábne.

Inflaci potáhnou potraviny

Inflace podle odhadů zůstane pod kontrolou. V roce 2025 by měla dosáhnout 2,3 procenta, tedy jen mírně nad dvouprocentní cíl České národní banky. Na zpomalení růstu cen mají vliv nižší ceny energií a slabší tlak ze strany služeb. Komise uvádí, že „energie bude mít v letech 2025 a 2026 negativní vliv na inflaci“, což uklidňuje obavy z další vlny zdražování. Potraviny však podle výhledu dočasně opět zrychlí růst cen. V roce 2027 by pak inflaci mohlo zvýšit zavedení systému ETS2, pokud nebude odloženo.

Deficit se zmírní

Veřejné finance se mají v příštích letech stabilizovat, ale nikoliv zcela uzdravit. Deficit veřejných rozpočtů by měl klesnout na 1,8 procenta HDP v roce 2025, nicméně v dalším roce se opět mírně zvýší. Komise upozorňuje, že výpadek příjmů po ukončení daně z mimořádných zisků energetických firem bude jedním z faktorů, které udrží saldo v záporných hodnotách. Celkově by se deficit měl mezi lety 2025 a 2027 pohybovat kolem dvou procent HDP. Dluh se podle prognózy zvýší z 43,3 procenta HDP na 45,1 procenta v roce 2027, stále však výrazně pod průměrem EU.

Výhled je slušný, rizika přetrvávají

Evropská komise závěrem upozorňuje, že výhled české ekonomiky je relativně příznivý, ale citlivý na vývoj v zahraničí i domácí politické prostředí. Největší rizika pramení z nejistoty v mezinárodním obchodě, z možného dalšího zpomalení evropského průmyslu i z toho, zda se podaří stabilizovat veřejné finance bez dalších zásahů. I přes tato rizika Komise věří, že česká ekonomika má potenciál držet stabilní tempo růstu a opírat se o sílící domácí poptávku.