Shrnutí bitcoinové aféry: Co víme o miliardovém daru od muže z darknetu?

Když na pobočce České pošty (kterou mimochodem vlastní stát) míníte vyzvednout dopis pro manželku, ale nemáte úředně ověřenou plnou moc, šli jste tam zbytečně. Když pak ale ten samý stát přebírá a následně přeprodává bitcoin za miliardu, přivolanému znalci, který má dosvědčit, že je vše v nejlepším pořádku, stačilo hodit oko na printscreen (!) se zůstatkem v peněžence dárce. Dvojí metr je přitom v tzv. bitcoinové kauze, která již stála místo ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), tím nejmenším otazníkem. Co přesně se stalo, proč Blažek rezignoval a jaké otázky zůstávají otevřené?

Kauza vypukla 28. května 2025, kdy Deník N publikoval článek novinářky Zdislavy Pokorné, která upozornila, že Ministerstvo spravedlnosti pod vedením Pavla Blažka přijalo v březnu 2025 dar v podobě bitcoinů od Tomáše Jiřikovského. Tento muž byl v roce 2017 odsouzen za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování a navíc provozoval darknetové tržiště Sheep Marketplace. Po propuštění z vězení v roce 2021 mu policie vrátila zabavenou elektroniku, včetně bitcoinové peněženky, která obsahovala kryptoměnu v hodnotě přesahující 12,5 miliardy korun. Jiřikovský daroval státu zhruba 468 bitcoinů v hodnotě 956,8 milionu korun, které ministerstvo prodalo v 78 elektronických aukcích.

Blažek zpočátku transakci obhajoval jako „ultralegální“. Argumentoval, že soudy neprokázaly trestný původ bitcoinů, a dar považoval za formu pokání ze strany Jiřikovského. Peníze měly být použity na boj proti kyberkriminalitě, elektronizaci justice či podporu obětí trestných činů. Po dvou dnech intenzivní kritiky však 30. května 2025 oznámil rezignaci, aby podle svých slov nepoškozoval pověst vlády a koalice.

Miliard sem, miliarda tam

Podle dostupných informací Ministerstvo spravedlnosti přijalo dar na základě darovací smlouvy, která byla uzavřena v březnu 2025. Transakci provázelo několik podezřelých okolností. Bitcoinová peněženka, kterou Jiřikovský vlastnil, obsahovala podle analýz webů Arkham a Walletexplorer kryptoměnu v hodnotě 12,5 miliardy korun, nikoli 3 miliardy, jak uvádělo ministerstvo. Navíc část prostředků začala z peněženky odcházet den před jejím oficiálním otevřením, a to na dva účty – jeden patřil Jiřikovskému, druhý není prokazatelně identifikován. Tato nesrovnalost vyvolala otázky o transparentnosti procesu.

Případ prověřuje Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) pod dohledem Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Policie má podezření ze tří trestných činů: zneužití pravomoci úřední osoby, legalizace výnosů z trestné činnosti a nedovolená výroba a nakládání s omamnými látkami. Blažek tvrdí, že o daru informoval Ministerstvo financí, Finanční analytický úřad a Nejvyšší státní zastupitelství, ale tyto instituce potvrdily, že byly informovány až po uzavření smlouvy, což zpochybňuje jeho tvrzení o transparentnosti.

Kritiku vyvolalo i propojení Blažka s notářem Lubomírem Mikou, jeho bývalým spolužákem, který dohlížel na otevření peněženky.

Proč státu bitcoiny daroval?

Přes intenzivní zájem médií a veřejnosti zůstává řada otázek nezodpovězena. Klíčové je, kam směřovala zbývající část bitcoinů z peněženky, která obsahovala prostředky v hodnotě 12,5 miliardy korun. Kdo je majitelem druhého účtu, na který byly prostředky převedeny? Další nejasností je motivace Jiřikovského k darování tak vysoké částky státu. Podle některých spekulací mohl usilovat o zmírnění svého trestního rejstříku nebo o jiné výhody, což však není podloženo důkazy.

Není také jasné, proč Ministerstvo spravedlnosti nepřezkoumalo původ bitcoinů důkladněji před přijetím daru. Podle některých expertů kryptoměny z darknetových tržišť, jako byly Sheep Marketplace či Nucleus Market, jsou často spojeny s nelegálními aktivitami. Blažkovo tvrzení, že neexistuje právní důkaz o trestném původu, je podle kritiků nedostatečné, protože soudy sice neprokázaly nelegální původ, ale zároveň nevyloučily podezření.

Volby za rohem

Další otázka se týká role dalších členů vlády. Premiér Petr Fiala přiznal, že o daru věděl, ale považoval to za „historku“. Ministr financí Zbyněk Stanjura byl informován až po uzavření smlouvy, přestože podle opozice měl být zapojen dříve. STAN požaduje vysvětlení, proč nebyl informován jejich náměstek na Ministerstvu spravedlnosti Karel Dvořák.

Bitcoinová kauza přichází pouhé čtyři měsíce před sněmovními volbami a může výrazně ovlivnit kampaň vládní koalice Spolu. Opozice, zejména hnutí ANO a SPD, již stihla označit kauzu za důkaz korupce a volá po demise celé vlády.