Tuhle práci vám AI vezme jako první. Studie Microsoftu přišla se seznamem ohrožených profesí

Mohutný výzkum Microsoft Research mapuje, jak skuteční lidé využívají generativní AI při práci – a které profese to může stát živobytí. Nejvíce v ohrožení nejsou překvapivě jen programátoři, ale třeba i tlumočníci, novináři nebo pracovníci zákaznické podpory. Naopak manuální pracovníci mohou zatím zůstat v klidu.

Microsoft Research ve své nové analýze přináší dosud nejrozsáhlejší vhled do toho, jak reálně lidé využívají generativní umělou inteligenci (AI) při práci – a co to znamená pro budoucnost konkrétních profesí. Na základě 200 000 anonymizovaných konverzací s chatbotem Bing Copilot (dnes Microsoft Copilot) vědci vyhodnotili, jaké pracovní činnosti lidé s pomocí AI řeší, jak úspěšně a jak často. Výsledkem je tzv. „AI applicability score“, tedy skóre použitelnosti AI pro každé povolání.

Zdaleka nejvíce se AI dnes využívá pro sběr informací, psaní textů a komunikaci s ostatními. A právě na tyto oblasti se soustředí také samotná aktivita AI – často se chová jako asistent, poradce nebo lektor. „Lidé používají Copilot k tomu, aby získali informace, které pak sami použijí v rozhodování, tvorbě nebo komunikaci,“ shrnují autoři studie.

Zásadní přínos výzkumu je v tom, že rozlišuje mezi tím, co chce uživatel pomocí AI udělat (tzv. user goal) a tím, co AI ve skutečnosti v konverzaci dělá (AI action). Například uživatel hledající řešení problému s tiskárnou má cílem „obsluhu kancelářského zařízení“, zatímco AI vykonává činnost „školení ostatních“. Podle výzkumníků tak AI častěji působí jako podpůrný prostředek než jako přímý vykonavatel úkolů.

Kdo je nejvíc v ohrožení?

Nejvyšší skóre využitelnosti AI se podle analýzy týká profesí, kde se klade důraz na zpracování informací, komunikaci a jazyk. V první čtyřicítce nejohroženějších se objevují například:

• Překladatelé a tlumočníci
• Historici
• Spisovatelé a novináři
• Zákaznická podpora
• Sales reprezentanti
• Copywriteři, korektoři a editoři
• Datoví analytici

„U překladatelů například 98 % jejich pracovních aktivit pokrývá Copilot už dnes – a to s vysokou úspěšností,“ uvádí studie.

Oproti tomu na opačné straně žebříčku, tedy mezi nejméně ovlivněnými, figurují manuální profese jako:

• Pomocníci v kuchyni
• Zdravotničtí asistenti
• Operátoři těžké techniky
• Údržbáři, svářeči, uklízečky či maséři

Důvod je prostý – AI zatím neumí fyzicky pracovat. Ačkoliv může pomoci s receptem nebo technickým návodem, skutečné vaření nebo opravy za člověka zatím neudělá.

Výše mzdy není určující

Zajímavé je, že dopad AI není lineárně vázán na výši platu nebo vzdělání. „Zjistili jsme jen velmi slabou korelaci mezi výší mzdy a skórem AI dopadu,“ uvádějí autoři. Největší dopad se týká profesí s bakalářským vzděláním, ale ne nutně těch nejlépe placených. Vysvětlení? Práce v administrativě a zákaznické podpoře, které patří mezi největší segmenty pracovního trhu, jsou často nízce honorované, ale zároveň vysoce náchylné k automatizaci.

Autoři výzkumu důsledně upozorňují, že AI zatím práci úplně nenahrazuje, spíše ji doplňuje. A i když v některých konverzacích AI úkol skutečně „splní“ sama, často pouze pomáhá uživateli, který jej pak dokončí sám. „Copilot často vystupuje jako trenér, poradce nebo učitel,“ píší výzkumníci.

Z jejich dat vyplývá, že v 96 % konverzací se aktivity uživatele a AI částečně liší. Jen v 4 % dělá AI přesně to, co si uživatel přál – což naznačuje, že k úplné náhradě zatím nedochází.

Co dál?

Závěr studie je střízlivý: AI má značný dopad na způsob, jakým lidé vykonávají práci, ale to, zda povede k masové nezaměstnanosti nebo vyšší produktivitě, závisí na tom, jak firmy novou technologii začlení do praxe. Jako příklad uvádějí bankovní sektor – zavedení bankomatů vedlo ke snížení potřeby rutinních operací, ale zároveň k růstu počtu poboček a nových typů služeb.

Jedno je ale jisté: „Fronta pracovních činností, které AI zvládá, se neustále posouvá. Zaznamenat tento pohyb a jeho vliv na zaměstnanost bude klíčovou výzvou následujících let.“