Polovinu ceny paliva tvoří daně. Pro stát je to spolehlivý zdroj příjmů, říká analytik

Daň z pohonných hmot patří mezi nejstabilnější zdroje příjmů státu – ročně přináší přes 120 miliard korun. Jak ale v rozhovoru pro Alpha Tribune vysvětluje analytik Petr Lajsek ze společnosti Purple Trading, v ceně každého litru benzínu či nafty se skrývá nejen spotřební daň, ale i „daň z daně“ v podobě DPH. Česko se přitom v evropském srovnání drží uprostřed: platíme méně než Němci či Italové, ale více než Bulhaři nebo Rumuni. Co to znamená pro dopravce, motoristy i budoucnost státní kasy v éře elektromobility?

Jak si Česko stojí v daňovém zatížení na pohonné hmoty oproti zbytku EU?

Česká republika se v rámci EU nachází ve střední části žebříčku daňového zatížení. Spotřební daň na benzín činí 12,84 Kč na litr (0,52 €), na naftu 9,95 Kč na litr (0,41 €). Nad rámec toho se uplatňuje DPH ve výši 21 % na konečnou cenu, tedy včetně spotřební daně. Pokud dnes litr benzínu stojí 34 Kč (1,39 €), daňová složka tvoří přibližně 17,2 Kč (0,70 €). U nafty za 33 Kč (1,34 €) je daňové zatížení kolem 15,5 Kč (0,63 €). Ve srovnání s EU to znamená, že Česko má daně na paliva nižší než Německo či Itálie, ale vyšší než některé země Balkánu. V Německu činí spotřební daň na benzín kolem 0,65 €, což je o čtvrtinu víc než u nás. V přepočtu na konečné ceny stojí litr benzinu v Německu často přes 1,70 € (42 Kč), zatímco v Česku nyní kolem 34 Kč.

Jaké země mají nejvyšší zdanění pohonných hmot a proč?

Nejvyšší zdanění pohonných hmot má Nizozemsko. Spotřební daň na benzín je zde kolem 0,80 €, tedy 19,6 Kč, pak Itálie (0,73 €) a Francie (0,68 €). V těchto zemích tvoří daňová složka často více než polovinu konečné ceny. Důvodem je kombinace ekologické politiky a fiskální reality – stát takto stabilně financuje rozpočet a současně motivuje k menší spotřebě fosilních paliv.

Kde je naopak daňová zátěž nejmenší?

Naopak nejnižší spotřební daně najdeme v Bulharsku (cca 0,36 €) a Rumunsku (0,37 €). Tyto země se snaží udržet ceny dostupné pro obyvatele s nižší kupní silou. Pokud by zavedly západoevropskou úroveň zdanění, litr benzinu by okamžitě vyskočil ke 40 Kč, což by mělo silně negativní sociální dopady.

Proč stát vybírá DPH i ze spotřební daně? Dá se to považovat za „dvojí zdanění“?

Princip DPH je nastaven tak, že se počítá z celkové ceny, tedy i z částky, která obsahuje spotřební daň. Prakticky to znamená, že stát zdaňuje i samotnou daň. U litru benzinu s cenou 34 Kč, kde je spotřební daň 12,84 Kč, činí DPH celkem asi 5,9 Kč – z toho zhruba 2,7 Kč připadá jen na „daň z daně“.

Z právního hlediska to není úplně dvojí zdanění, protože DPH je univerzální daň z konečné ceny pro spotřebitele. Nicméně z pohledu řidiče to tak působí, protože stát si bere peníze nejen z ceny samotného paliva, ale i z již uvalené spotřební daně.

Jaký fiskální význam mají spotřební daně z pohonných hmot pro státní rozpočet? Kolik stát ročně vybere?

Spotřební daň z pohonných hmot představuje pro státní rozpočet důležitý zdroj příjmů. V roce 2023 stát vybral na této dani zhruba 89 miliard Kč. K tomu se přidává ještě výběr DPH z pohonných hmot, který ročně přesahuje 30 miliard Kč. Dohromady tak stát získá více než 120 miliard Kč. To odpovídá zhruba 7–8 % všech příjmů státního rozpočtu. Navíc jde o jeden z nejstabilnějších příjmů, protože poptávka po dopravě příliš neklesá ani v době ekonomického zpomalení. Stát se tak může na tento zdroj spolehnout prakticky za všech okolností.

Měly by mít pohonné hmoty nižší daňové zatížení z hlediska konkurenceschopnosti české ekonomiky (např. pro dopravce)?

Nižší daňové zatížení by pomohlo zejména českým dopravcům, kteří jsou silně exportně orientovaní a musí konkurovat firmám z okolních zemí. Pokud litr nafty stojí 33 Kč, z toho stát získá asi 15,5 Kč – to je téměř polovina konečné ceny. Rozdíl jediné koruny na litr se pro velké dopravní firmy, které ročně tankují miliony litrů, promítá do obrovských částek.

Pro stát je ovšem snížení daní problematické. Každý pokles spotřební daně o 1 Kč na litr znamená výpadek příjmů kolem 4–5 miliard Kč ročně. To je suma, kterou nelze snadno nahradit. Proto vlády sahají ke snížení jen výjimečně, například během energetické krize v roce 2022. Je také důležité si uvědomit, že aktuální průměrné ceny pohonných hmot v ČR jsou výrazně levnější než u okolních zemí.

Dá se očekávat, že s přechodem na elektromobilitu bude stát muset hledat náhradu za spotřební daň z pohonných hmot? Pokud ano, jakou cestou pravděpodobně půjde?

S rostoucím počtem elektromobilů může stát čelit zásadnímu výpadku v příjmech. Dnes spotřební daň a DPH z pohonných hmot dohromady přinášejí přes 120 miliard Kč ročně. Pokud během příštích 10–15 let dojde k masivnímu rozšíření elektromobilů, stát by mohl přijít o desítky miliard korun. Elektřina pro dobíjení zatím spotřební dani nepodléhá, a naopak je často zvýhodněna.

Nejpravděpodobnějším řešením je rozšíření mýtného systému i na osobní vozidla a zavedení poplatků podle ujetých kilometrů. Další možností je speciální spotřební daň na elektřinu určenou k dobíjení aut. V každém případě platí, že stát si příjem nahradí – vzhledem k váze tohoto zdroje v rozpočtu se nelze domnívat, že by elektromobilita znamenala pro motoristy menší daňovou zátěž.