Sestřelení 4 z 19 dronů je málo, hodnotí bezpečnostní expert ruskou provokaci nad Polskem

Narušení polského vzdušeného prostoru ruskými drony minulý měsíc vyvolaly logické bezpečnostní otázky. Proč je nikdo nezastavil dřív a co to znamená pro kolektivní obranu NATO? Bezpečnostní expert z Masarykovy univerzity Miroslav Mareš v rozhovoru pro Alpha Tribune vysvětluje, jak probíhá detekce a sestřelování dronů, proč se podařilo zneškodnit jen zlomek z celkového počtu bezpilotních letounů, a jaké kroky by měly následovat – od vylepšení protivzdušné obrany po adekvátní reakci na ruské provokace.

Jak je možné, že ruské drony pronikly až nad polské území – proč nebyly zničeny už před vstupem do vzdušného prostoru NATO?

Podle dosavadních informací přiletěly drony z Běloruska, a to je nesestřelilo, pouze údajně NATO varovalo. Mimo vzdušný prostor NATO nad Běloruskem, Ruskem i Ukrajinou NATO ani polské síly neoperují.

Jak funguje detekce a následné sestřelení dronů – jaké technologie se k tomu používají?

Detekce dronů může probíhat různě, ale v tomto případě by mělo jít o zjištění radarovými systémy. Aféra vedla i k posílení role letounů AWACS (létající středisko velení a řízení, pozn. red.) nad ohroženými pobaltskými státy a Polskem.

Čím konkrétně byly drony sestřeleny?

Podle dosavadních informací střelami vzduch–vzduch odpálených z proudových stíhacích letadel. Zbytek dopadl na zem po vyčerpání paliva.

Jak složité je vůbec sestřelovat malé a relativně levné drony, a jaká jsou omezení současné protiletecké obrany?

Ukrajinská i ruská protivzdušná obrana se snaží na nové možnosti útočících dronů adaptovat, a přesto se to nedaří tak, aby byl let všech dronů včas zastaven. Levné a relativně malé drony vypouštěné ve velkých vlnách se nedaří kompletně likvidovat. Je třeba vytvářet systém propracovaného proidronového systému, od stíhacích letadel až po střelbu z ručních zbraní ze země.

Jak hodnotíte bilanci 4 sestřelených dronů z 19 – není to málo?

Je, i když přílet takového množství dronů byl nečekaný.

Může být tento útok považován za přímou agresi proti členskému státu NATO, a tedy za důvod k aktivaci článku 5?

Pokud je známo, drony nebyly ozbrojeny a spíše se jednalo o provokaci a nebo o test obrany, byť o přesném důvodu této akce se stále vedou spekulace. Aktivace článku 4 byla adekvátní.

Jaká by podle vás měla být politická a vojenská reakce Polska a NATO – diplomatická nóta, sankce, nebo vojenská odveta? V jakém rozsahu?

Je třeba dát dronový útok do kontextu a s dalšími provokativními akcemi, připisovanými Rusku, zvláště vlety ruských letadel do estonského vzdušného prostoru, počkat na důsledné vyšetření a poté případně zvolit odvetná opatření podobné intenzity a připravit se na eskalaci.