35krát diverzita na 20 stránkách: EU přijala novou strategii na boj s rasismem

Zatímco se běžný Evropan potýká s cenami energií, bydlení a byrokracií, Evropská komise se rozhodla, že vydá miliardy eur na boj s rasismem. Komise totiž přijala novou Strategii proti rasismu pro období 2026–2030. Zatímco úředníci hovoří o nezbytném kroku k „Unii rovnosti“, kritici se obávají o sociální inženýrství a zavádění pojmů, které mohou v praxi narazit na právní i společenské bariéry.

Nová strategie plynule navazuje na akční plán z let 2020–2025. Klade si za cíl bojovat proti rasismu ve všech jeho formách – od přímých útoků až po tzv. strukturální rasismus. Ten je podle Komise vyloženě zakořeněn ve fungování společnosti. Dokument přichází v době, kdy údajně 61 % Evropanů stále vnímá diskriminaci na základě barvy pleti jako rozšířenou. Hned v úvodu se přitom píše, že „diverzita obyvatel EU je jednou z jejích největších předností.“ Mimochodem, diverzita je ve 20stránkovém textu zmíněna celkem 35krát.

Strukturální rasismus a převýchova algoritmu?

Pilířem nové pětiletky je boj se strukturálním rasismem (zmíněno 8krát). Ten Komise definuje jako bariéry, které se u znevýhodněných skupin kumulují po celý život a brání jim v přístupu k bydlení, práci či vzdělání.

• Regulace technologií: Komise se zaměří na tzv. algoritmickou diskriminaci. Umělá inteligence podle dokumentu nesmí vyvozovat rasový původ z biometrických dat ani prohlubovat stávající předsudky při rozhodování o lidech.
• Zásahy do online prostoru: Brusel zvažuje legislativní iniciativu, která by harmonizovala definice nenávistných trestných činů na internetu napříč celou EU.
• Vzdělávání pod dohledem: V roce 2026 bude ve spolupráci s UNESCO spuštěn projekt na posílení antirasistického vzdělávání, který má ovlivnit národní vzdělávací osnovy.

Kontroverzní body: Náboženství jako rasa a intersekcionalita

Mezi kontroverzní aspekty strategie patří důraz na „anti-muslimskou nenávist“. Náboženské přesvědčení coby soubor názorů a idejí totiž není to samé co rasová identita. Přehnaná ochrana konkrétních náboženských skupin pak může omezovat svobodu projevu. Komise však kontruje statistikami, podle nichž například muslimské domácnosti čelí trojnásobně vyšší míře materiální deprivace než zbytek populace. Zdali se ale skutečně jedná o důsledek diskriminace, nelze určit.

Dalším pojmem, který budí emoce, je tzv. intersekcionalita. Jde o společenskou teorii, která zkoumá, jak se různé formy diskriminace (např. pohlaví, věk, původ) vzájemně prolínají. V praxi to může vést k zavádění „pozitivních opatření“ pro specifické podskupiny obyvatel. To ale bývá často vnímáno jako forma zvýhodňování na úkor principu zásluhovosti.

Ekonomický rozměr: Investice, nebo zbytečné náklady?

Evropská komise se snaží strategii obhájit i ekonomicky. Odvolává se na studii OECD, podle níž rasová diskriminace stojí unijní HDP až 12,7 miliardy eur ročně (asi 300 miliard korun) kvůli ztrátě potenciálu vzdělaných pracovníků.

Naproti tomu stojí náklady na realizaci strategie. Komise plánuje masivní navýšení rozpočtu pro programy podporující rovnost (např. AgoraEU s navrženým rozpočtem 3,6 miliardy eur – 88 miliard korun) a vytvoření celé sítě koordinátorů a odborných skupin na národní i evropské úrovni.

Co to znamená pro členské státy?

Strategie sice respektuje národní kompetence, ale důrazně vybízí členské státy k přijetí vlastních akčních plánů, posílení sankčních režimů a zavedení povinných školení pro státní úředníky a policii. Brusel tak dává jasně najevo, že boj proti rasismu už nemá být jen otázkou osobního přesvědčení, ale pevnou součástí evropské legislativy a správy věcí veřejných.