Maximálně 10 milionů lidí. Švýcarsko bude hlasovat o populačním stropu

Přestože si většina lidí Švýcarsko představuje jako malebnou krajinku, kde není v dohledu živáčka, tamní pravicové straně SVP přijde, že je v zemi místa málo. Švýcarští voliči proto v červnu 2026 rozhodnou tom, zdali má země zavést populační strop. Ve druhém referendu budou hlasovat o reformě civilní služby. První návrh chce omezit počet obyvatel Švýcarska na maximálně 10 milionů do roku 2050. Druhý návrh zpřísňuje podmínky pro přechod z armády do civilní služby. To již vyvolalo odpor mladých zelených a pacifistických organizací. O referendech píše švýcarský web Swissinfo.

Iniciativa „Ne 10milionovému Švýcarsku“ požaduje, aby vláda a parlament zakročili, jakmile populace překročí 9,5 milionu lidí. Současná populace činí přibližně 8,9 milionu, ale demografické projekce ukazují, že by mohla dosáhnout 10,5 milionu do roku 2055. Vláda i parlament iniciativu odmítly a nepředložily žádný protinávrh.

Švýcarsko má jednu z nejvyšších populací přistěhovalců na světě. Podle dat z let 2024–2025 žije ve Švýcarsku přibližně 2,4 až 2,9 milionu osob narozených v zahraničí, což představuje zhruba 27 až 32 procent celkové populace. Tento vysoký podíl je výsledkem otevřené ekonomiky, silného trhu práce a dlouhodobé tradice pracovní migrace.

Reforma civilní služby čelí odporu

Druhé referendum se týká zpřísnění pravidel pro přístup k civilní službě. Reforma schválená parlamentem má za cíl snížit počet branců, kteří přecházejí z armády do civilní služby. Vláda chce snížit roční přijetí z přibližně 6600 na zhruba 4000.

Mladí zelení a organizace civilní služby Civiva shromáždili asi 57 000 podpisů proti reformě. Argumentují, že jde o „demontáž civilní služby“ a útok na svobodu svědomí. Odpůrci reformy varují, že zpřísnění kritérií povede k tomu, že mnoho mladých lidí bude nuceno sloužit v armádě proti svým etickým přesvědčením.

Debata o připravenosti vs. svobodě svědomí

Zatímco vláda argumentuje, že reformu potřebuje pro zachování dostatečného počtu vojáků v armádě, kritici upozorňují, že швýcarský systém branné povinnosti by měl respektovat právo na výhradu svědomí. V kontextu revize vojenských doktrín v Evropě po ruské agresi na Ukrajině Švýcarsko čelí tlaku na posílení obranyschopnosti.

Oba návrhy jsou kontroverzní a rozdělují švýcarskou společnost. Hlasování 14. června ukáže, zda voliči upřednostní restriktivnější přístup k imigraci a vojenské službě, nebo zachovají liberálnější status quo.