Firmy vytvářejí digitální dvojníky zaměstnanců. Komu ale patří výdělek?

Firmy začínají vytvářet AI kopie svých zaměstnanců, které pracují i během dovolené nebo mateřské. Technologie slibuje revoluci v produktivitě, ale otevírá znepokojivé otázky o vlastnictví a spravedlivém odměňování. O trendu, který má podle analytiků letos zasáhnout mainstream, informuje BBC.

Richard Skellett strávil tři roky budováním své digitální kopie. „Digital Richard“ není obyčejný chatbot – zná všechno, co ví jeho tvůrce. Byl vytvořen jako malý jazykový model, který pomocí ChatGPT vstřebal všechny Richardovy schůzky, hovory, dokumenty a prezentace. Výsledkem je textové rozhraní, které Skellett konzultuje při obchodních rozhodnutích jako hlavní analytik technologické poradenské firmy Bloor Research. Digitální dvojník mu pomáhá dokonce i se soukromým životem.

Skellettův experiment se rychle rozšířil na celý padesátičlenný tým Bloor Research napříč Velkou Británií, Evropou, USA a Indií. Jeden analytik plánující odchod do důchodu mohl díky svému digitálnímu dvojníkovi odejít postupně. AI převzala část jeho pracovní zátěže. Když členka marketingového týmu odešla na mateřskou dovolenou, firma místo dočasného zástupu využila její digitální kopii. Každý nový zaměstnanec nyní dostává vlastního „Digital Me“ jako standard. Dalších dvacet firem technologii testuje a letos bude dostupná široké veřejnosti.

Kdo vlastní vaši AI kopii?

Technologičtí analytici Gartner předpovídají, že digitální repliky znalostních pracovníků letos vstoupí do mainstreamu. Trend následuje AI trénovanou napodobovat styl a tón hudebních umělců. Zájem pravděpodobně posílí i zprávy, že Meta buduje AI verzi svého šéfa Marka Zuckerberga. Pro firmy to zní jako sen – mohou těžit ze zvýšeného výkonu zaměstnance s digitálním dvojníkem. Jenže na stole leží mnoho nezodpovězených otázek, které by mohly zaměstnance znepokojovat.

Kdo vlastní AI digitálního dvojníka – zaměstnavatel, nebo zaměstnanec? Měli by lidé používající dvojníky dostávat vyšší plat, když zvládnou více práce? Kdo by měl mít přístup k jakým částem něčího digitálního dvojníka? A kdo ponese odpovědnost, když digitální dvojník udělá chybu? „Jsou tu skutečné potenciální výhody, ale záleží na správném nastavení řízení, směřování volného času, autonomie těchto agentů a zajištění, že moje jméno, podoba a osobnost zůstanou moje, i když z nich má prospěch zaměstnavatel,“ vysvětluje Kaelyn Lowmaster, ředitelka výzkumu HR praxe v Gartneru. „Myslím, že pravděpodobně uvidíme negativní stránku této mince dříve než tu pozitivní.“

Konec hodinové mzdy?

Skellett tvrdí, že pozice Bloor Research ohledně vlastnictví a odměňování je „velmi jasná“. Jednotlivci by měli vlastnit svého AI digitálního dvojníka, aby mohli těžit z hodnoty, kterou generuje. Firmy by pak měly platit za přístup k němu. V případě Bloor Research jsou lidé placeni na základě výsledků, které generují, nikoli času stráveného prací. Mohou tedy vydělat více díky svému digitálnímu dvojníkovi, který jim umožňuje udělat více. Podobný přístup zvolil Josh Bersin, zakladatel HR poradenské firmy, který před rokem začal vytvářet digitální dvojníky pro sebe a svých padesát zaměstnanců pomocí technologie startupu Viven ze San Francisca.

„V tomto prostředí není mít Digital Me volitelné, pokud chcete efektivně fungovat. Stává se to součástí způsobu, jakým pracujete,“ říká Skellett. Jeho slova znějí jako manifest nové éry práce, ale skeptici upozorňují na rizika. AI mění vnímání času a rychlosti, což podle zastánců znamená konec hodinové mzdy. Otázka, zda to pro zaměstnance představuje osvobození nebo novou formu vykořisťování, zůstává otevřená. Jedno je jisté – vaše digitální kopie možná brzy bude pracovat, zatímco vy spíte, a někdo na tom bude vydělávat.